Když Ježíš uslyšel, že Jan byl uvězněn, vrátil se do Galileje. Nezůstal však v Nazaretu, ale usadil se v Kafarnaum. To město leželo u jezera Genezaretského, v oblasti, kterou kdysi obývaly izraelské kmeny Zabulon a Neftalím. Tím se splnila předpověď proroka Izajáše:
„V Galileji, zemi Zabulonově a Neftalímově, mezi mořem a Jordánem, se usídlili pohané. Tento lid pohroužený do temnoty uvidí veliké světlo. Těm, nad kterými se rozprostírá noc smrti, se rozední.“
V té době začal Ježíš kázat: „Změňte se! Bůh je tu a zakládá na zemi svoje království!“
Ježíš šel po břehu Galilejského jezera a uviděl dva muže, jak spouštějí sítě do vody. Byli to rybáři Šimon, později nazývaný Petr a jeho bratr Ondřej. Ježíš na ně volal: „Přátelé, pojďte se mnou! Udělám z vás jiné rybáře, budete zachraňovat lidi!“ Ti dva všeho nechali a šli s ním.
O kus dál jiní dva bratři, Jakub a Jan, seděli spolu se svým otcem Zebedeem ve člunu a spravovali sítě. Také je vyzval; oba se okamžitě zvedli, opustili otce a vykročili za ním.
Ježíš chodil po celé Galileji, vyučoval v synagogách, šířil radostnou zvěst o Božím království a uzdravoval postižené všemi možnými nemocemi. Zprávy o něm se rychle roznesly, takže až ze Sýrie k němu vodili nemocné, lidi posedlé démony, duševně choré, ochrnuté a on je uzdravoval. Všude se za ním táhly davy lidí; nejen z Galileje, ale i z Dekapolisu, Jeruzaléma, Judska a Zajordání.
Když Ježíš uviděl zástupy lidí, vystoupil se svými učedníky na návrší, posadil se v jejich středu a učil je:
„Kteří lidé jsou skutečně šťastni? Šťastni jsou pokorní, nenamyšlení, vždyť těm patří Boží království.
Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku, vždyť Bůh je potěší.
Šťastni jsou ti, kteří pro sebe nic nevymáhají, vždyť jim Bůh dá celou zemi.
Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné, jako žízniví po vodě, vždyť jejich žízeň bude utišena.
Šťastni jsou milosrdní, vždyť Bůh k nim bude také milosrdný.
Šťastni jsou ti, kteří si zachovali čistý pohled na život, vždyť oni uvidí Boha.
Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj, vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako ke svým dětem.
Šťastni jsou ti, kteří mají těžkosti proto, že poslouchají Boha; jim se otevírá Boží svět.
Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy. Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.“
Matouš